Skip to main content

„Začíná to jako plynoucí řeka a končí bouřícím oceánem.“

Jiří Bubeníček o svém baletu „The Piano“

Tanečník vs. choreograf

„Bubeníček znovu ukázal, jak smyslově a inteligentně přistupuje k příběhům a je schopen se vypořádat i s choulostivými tématy s citem pro vyváženost a pro to, co je žádoucí a co je možné.“ Uvedený citát z tisku by se dal interpretovat tak, že představuje citlivý popis představy tanečníka o premiéře s tím, že jakmile umělec vstoupí na scénu, přeskočí mezi ním a publikem ale i kritikem jiskra. Ve skutečnosti však citované řádky ukazují cestu, kterou se Jiří Bubeníček již nějakou dobu ubírá, paralelně se svou jedinečnou taneční kariérou – kariéru choreografa. V souladu s tím odkazuje pochvalná kritika Gabriely Gorgas (Sächsische Zeitung) na jeho choreografii „Faun“ kterou vytvořil pro drážďanský baletní soubor v Semperoper v roce 2012, což je divácky náročná, nemilosrdná konfrontace se sexuálním zneužíváním v církvi. K prvnímu uvedení došlo, když Jiří Bubeníček zároveň tančil nejdůležitější role na významné drážďanské scéně a to až do roku 2015, kdy se se scénou rozloučil.

Krok za krokem

Svou choreografickou kariéru zahájil, když vytvořil choreografii k písni pro večer šansonů svého přítele. Následovaly dvě účasti na hamburské choreografické soutěži “Dom Pérignon”. Skutečnost, že Jiří Bubeníček nezvítězil, ho však od jeho nově objevené vášně neodradila, právě naopak. Jeho choreografický potenciál již objevil John Neumeier a pozval ho, aby vytvořil představení pro hamburskou baletní školu. Tento horizont umělecké tvorby, který se tanečníkovi otevřel na přelomu tisíciletí, se v následujících letech rychle rozšířil díky práci na mezinárodních divadelních jevištích od České republiky přes Dánsko až po Japonsko.

Díla se stávala stále složitějšími, klienti prominentnějšími, jako například baletní soubor v Zurychu, který v roce 2007 pověřil Jiřího Bubeníčka postavit svůj nový moderní balet „Le souffle de l´Ésprit“. S poslední částí tohoto baletu – vysoce hudební mužské trio – hostovali oba bratři Bubeníčkové v průběhu let s měnícím se třetím partnerem na nesčetných Gala představeních po celém světě. A stejně jako tanečník Jiří Bubeníček, který již dlouhou dobu přitahuje zájem odborného tisku, stává se brzy předmětem zájmu i choreograf Jiří Bubeníček.

Zvláštní pozornost zasluhují díla, jako je neoklasicistní „Toccata“ (New York City Ballet 2009). Toto dílo slaďuje estetiku a proporce obzvláště přesvědčivě: „Tato práce má velmi zřetelnou a ucelenou strukturu a vyznačuje se množstvím nezapomenutelných momentů. Jsou to taneční obrazy, které dýchají a jsou živé, kde nic nechybí a ničeho není příliš.”, říká Gabriela Gorgas (tanz – Jahrbuch 2014).

S tím koresponduje kritika Igora Stupnikova v Dancing Times, týkající se „Gentle Memories“: „Choreografie není v žádném případě vyprávěním, ale každý fragment je plný vlastní atmosféry a sentimentu. Bubeníčkova tvorba směřuje k čistě klasickým pohybům a svým velmi osobním tanečním jazykem vytváří emocionálně zneklidňující tanec, který mapuje duchovní a psychologické stavy aktérů.” Také v tomto díle, (premiéra v New Yorku v roce 2012 a ve stejném roce v Mariinském divadle v St. Petrohradě jako rozšířená ruská premiéra) přináší Jiří Bubeníček se svrchovanou jistotou spojení emocí, pohybu a hudby.

Je zjevné, že změny existujících děl nepředstavují pro Jiřího Bubeníčka žádné tabu (viz např. „Fragile Vessels“). V roce 2001 vytvořil toto dílo na druhou větu Rachmaninovova druhého klavírního koncertu (tedy jako jedno ze svých raných děl) a v roce 2017 dílo zkompletoval pro San Francisco Ballet tanečním zpracováním obou dalších chybějících vět, stylisticky „imbued with the expressionistic influence of John Neumeier, but Bubeníček’s approach is wholly unprecious about classicism. Dynamic torsos and arms, deep pliés and pas de trois entanglements added wonderful elements of surprise“ (Claudia Bauer - Dancetabs.com). Rovněž Boris Gruhl propojuje v roce 2015 v ročence „tanz“ Jiřího Bubeníčka jako choreografa se svým baletním mentorem: „Nelze přehlédnout, že je inspirován Johnem Neumeierem, u kterého několik let tančil. Jakmile se však od hamburského mistra emancipoval, stal se nositelem nadějí pro obor výrazového tance”.

Dnes, kdy je opět o několik let zralejší, nelze již jeho umělecký původ tak jednoznačně rozeznat, neboť ve svých dílech mnohem otevřeněji využívá současných výrazových možností. Kde se oba choreografové podvědomě velmi podobají, je tam, kde je základním zájmem vyprávět příběhy s využitím možností tance.

Vypravěč příběhů

„Balet samozřejmě může vyprávět příběhy podobně jako divadelní hra a opera. Kroky a pohyby se při tom stávají jazykem. Nejedná se však o nějaký národní jazyk nýbrž o jazyk univerzální. Naše tělo je mezinárodní. Vypráví vždy o lidských pocitech. Pohyb je pozadí, na kterém se emoce stávají viditelnými.“ Tento výrok Jiřího Bubeníčka  k „The Piano“ nachází konkrétní výraz v jeho úspěšné inscenaci podle populárního filmového dramatu. V roce 2015, ještě jako balet o jednom jednání pro dortmundský baletní soubor, bylo dílo v roce 2018 prodlouženo pro královský baletní soubor Nového Zélandu ve Wellingtonu na celovečerní baletní představení. V tomto podobenství o sebeosvobození ženy prostřednictvím zakázaného milostného vztahu si Jiří Bubeníček všímá psychologických jemností poetického a zároveň dramatického děje a věnuje každé postavě velmi specifický pohybový jazyk.

Výše uvedený citát má obecnou platnost pro všechny inscenace Jiřího Bubeníčka, ve kterých přetváří příběhy do pohybů. Způsob jeho přípravy: V domácím ateliéru  odkrývá v románových předlohách témata a zkoumá, zda jsou vhodná pro ztvárnění tancem. Choreograf tedy vyhledává role nebo scény, modifikuju je a posuzuje, zvažuje jejich potenciál a vytváří prostory pro emoce mezi postavami, a tak buduje své taneční libreto, obohacené o složku hudby, aby na tomto základě realizoval svá představení.

Nikdy při tom neztrácí ze zřetele jádro příběhu, který chce vyprávět. Důkazem toho je celovečerní balet „Doktor Živago“ podle úspěšného románu Borise Pasternaka. Tato choreografie vznikla v roce 2016 pro baletní soubor Slovinského Národního divadla v Lublani. Nedlouho před tím tanečník ukončil svoji karieru v drážďanské Semperopeře a pracuje od té doby jen jako choreograf na volné noze. Dílem „Doktor Živago“ se Jiřímu Bubeníčkovi podařilo emocionálně provést diváky životní poutí titulního hrdiny - od drsných válečných scén přes okouzlující Pas de deux až po tanečně opulentní baletní scény, přesvědčivé pohybem a vzájemnou návazností.

Totéž lze říci i o tanečním kusu „Anita Berber – Göttin der Nacht“ (Královna noci). Jedná se o společnou práci bratrů Bubeníčků pro durynský státní taneční soubor v Geře: „The Bubeníčeks surprise with refreshing ingenuity. They are resourceful, love detail and have a sure sense for accents, timing and intensity.” (Ilona Landgraf, 2016). Stejně jako v případě bezohledného pohledu Otto Dixe, který vytvořil světoznámou malbu skandální umělkyně nepokojných dvacátých let, osvobozuje se i Jiří Bubeníček vrstvu po vrstvě od femme fatale, aby uvolnil pohled za fasádu útočné tanečnice na její lidskou stránku.

Bubeníčkův balet „Processen“ podle Kafkova románu “Proces” působí prasílou násilnického běšení, jde o surrealistické dílo inspirované osudem Josefa K. (původně uvedeno v roce 2019 pro Královský švédský balet ve Stockholmu. V porovnání s jinými balety je odlišně volena skladba hudby k tomuto dílu - od Alfreda Schnitte přes Alva Noto až po židovské lidové písně. Odpovídajícím způsobem mnohovrstvá a expresivní je i choreografie jako taková. V pozadí lze rozpoznat snahu Jiřího Bubeníčka posílit vlastní, někdy nekonvenční formy vyjádření situací nebo postav. Jedná se o hodnotný proces zrání, který lze zaznamenat i v Bubeníčkově „Die Geschichte vom Soldaten“ od Igora Stravinského kde podle Borise Michaela Gruhla (tanznetz.de) zaujme "choreografie rozbité poezie a dvojznačné klaunérie“.

V průběhu let se Jiří Bubeníček stal mezinárodně vyhledávaným vypravěčem taneční scény: Nedávno měla jeho celovečerní „Carmen “ (2019) premiéru v Teatro dell’Opera di Roma, ve stejném roce pak taneční interpretace „Cinderella “, (premiéra Nuovo Balletto di Toscana v Divadle Maggio Musicale Fiorentino) – pestrobarevná pohádka moderního tance, ve které je přesvědčivě promyšlena i postava Popelky ve zlatých teniskách: Sergio Trombetta v „La Stampa“ po premiéře: „Absolutně pozoruhodné”.

Směs, pro kterou si Jiří Bubeníček vytvořil vlastní originální recepturu: jít vždy svojí vlastní cestou, nebát se choreografických a stylistických novinek, nikdy neztrácet ze zřetele příběh, tanečníky a také publikum.

Les Ballets Bubeníček

Není však jen hostujícím choreografem pro různé taneční soubory: jako týmový hráč spolupracuje často s bratrem Otto na návrzích scény a kostýmů pro svá díla. Založili též vlastní soubor „Les Ballets Bubeníček“. Soubor se skládá ze světově známých tanečníků. V nejrůznějších konfiguracích vlastních kreací působí tento soubor pravidelně od roku 2009 mezinárodně, např. s vlastní choreografií „Orfeus“ po Evropě nebo s různými galaprogramy po celém světě.

Osobnost veřejného života

Zvláštní poctou byla možnost realizovat ke stému výročí založení Československa (2018) s „Les Ballets Bubeníček“ národní hudební cyklus „Má vlast“, představení které se uskutečnilo na pražském Staroměstském náměstí. Dílo bylo vysíláno živě českou televizí ČTV Art. Jedná se jen o jeden příklad nesčetných přenosů prostřednictvím světových televizních stanic. O Bubeníčkových kreacích byly natočeny i dokumenty jako například „The Heart Dances“ (Rebecca Tansley) o „The Piano“. Nemělo by se zapomínat ani na dokumentární film “Baletní dvojčata” z dob, kdy působili jako aktivní tanečníci v Hamburku. Legendární jsou novoroční koncerty Vídeňských filharmoniků, v letech 1999 a 2016 s choreografickým rukopisem Jiřího Bubeníčka. Tyto koncerty byly přenášeny do celého světa a jsou dostupné i jako DVD.
Další důkazy Bubeníčkových úspěchů v roli choreografa představují ceny, které obdržel. Jedná se například o druhou cenu na mezinárodní baletní soutěži ve Varně (2002), cenu publika na mezinárodní baletní soutěži v Hannoveru (2004) nebo o vyznamenání cenou „Europa in Danza“ za jeho „Carmen“ (Řím 2019).

Jedná se o choreografa angažovaného i v sociální oblasti. Příkladem je dobročinné galapředstavení „Ballett für Japan“ ve prospěch obětí katastrofální tsunami v Japonsku. Bubeníček je často vyznamenáván nejen za zásluhy v oblasti choreografie. V roce 2015 vyznamenal Jiřího Bubeníčka generální konzul České republiky v Drážďanech Jiří Kuděla „Stříbrnou medailí Jana Masaryka“. Tuto medaili uděluje české ministerstvo zahraničních věcí za vynikající dlouholetou úspěšnou reprezentaci české kultury a za šíření pověsti České republiky v zahraničí. O rok později uděluje ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek Jiřímu Bubeníčkovi cenu „Gratias agit“ za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. A v roce 2017 obdržel Jiří Bubeníček od primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové cenu hlavního města Prahy „Stříbrnou medaili“ zastupitelstva města Prahy jako výraz zvláštního projevu úcty a ocenění mimořádných zásluh o rozvoj hlavního města Prahy v oblasti baletního umění a šíření věhlasu hlavního města Prahy ve světě.
Jiří Bubeníček prožil několik navzájem propojených kariér. Po kariéře světoznámého a všeobecně respektovaného hvězdného baletního tanečníka následuje kariera mezinárodně renomovaného choreografa. Právě teď prožívá životní etapu kulturního vyslance své vlasti Česka. Pro jeho život je charakteristické charisma, autentičnost, nesmírná kreativita a snaha uvádět věci do pohybu. Bude zajímavé sledovat, jakými poselstvími překvapí svět v budoucnosti.

CHOREOGRAPHIES

PARADISO – solo
For Sergei Polunin, at the Teatro Alighieri, for Ravenna Festival
Ravenna, Italy
Premiere 01.09. 2021

CINDERELLA – full length ballet story
For Nuovo Balletto di Toscana, at the Teatro del Maggio Musicale Fiorentino
Florence, Italy
Premiere 15.12. 2019

PROCESSEN – full length ballet story inspired by the novel of Franz Kafka “The Trial”
For Royal Swedish Ballet, Stockholm, Sweden
Premiere 17.05. 2019

CARMEN – full length ballet story after Prosper Mérimée
For Teatro di Roma, Rome, Italy
Filmed by Rai5 and DVD
Premiere 2.2. 2019

METROPOLIS – full length ballet story inspired by Thea von Harbou novel and German expressionist science-fiction drama film directed by Fritz Lang
For Croatian National Ballet in Zagreb
Premiere 3.11. 2018

MÁ VLAST – full length ballet
“Mein Vaterland” 6 musical poems on Bedřich Smetana’s “Má vlast”
For Les Ballets Bubeníček, Old Time Square in Prague, Czech Republic
Live National TV broadcasting by ČTV Art for the 100 years of Czechoslovakia existence celebration.
Premiere 27.6. 2018

THE PIANO – recreation of existing one act to full length 2 acts story ballet
after the film by Jane Campion
For Royal New Zealand Ballet, Wellington, New Zealand
About this work – documentary film “The Heart Dances”
Premiere 23.2. 2018

CHAPEAU – 40 min contemporary piece, own story concept
For State Ballet Nürnberg, Germany
Premiere 23.6. 2017

RUSALKA – full length story ballet, Czech traditional fairytale  
For for Ballet Karlsruhe, Germany
Premiere 29.4. 2017

FRAGILE VESSELS – neoclassical ballet
Complete 3 movements of 2nd piano concerto by S. Rachmaninoff
For San Francisco Ballet, at the War Memorial Opera House, California, USA
Premiered 24.1. 2017

JE REVE – video clip
feat. Onejiru & Kele Okereke, Producent and Composer Atthias Arfmann
Choreography of Music Video by Jiří Bubeníček
Dancers by Jiří Bubeníček & Otto Bubeníček
Premiere 25.11. 2016

DANCE GALLANTRIES – neoclassical piece
For Royal New Zealand School, Wellington, New Zealand
Premiere 16.11. 2016
ORPHEUS – Tanztheater full length story
Created for Les Ballets Bubeníček, Czech and German tour 2016 – 2017
Filmed by Czech National TV Channel Art
Premiere 8.9. 2016

ANITA BERBER – GÖTTIN DER NACHT – full length story ballet inspired by tumultuous life of German dancer, actress, and writer Anita Berber who was the subject of an Otto Dix painting.
For the Thüringer State Ballet in Gera, Germany
Premiere 17.6. 2016

DOCTOR ZHIVAGO – full length story ballet after the Boris Pasternak’s novel
For the Slovenia National Theatre Opera and Ballet, Ljubljana, Slovenia
Two duets filmed by National TV Ljubljana
Premiere 14.4. 2016

L’HEURE BLEUE – one act ballet miniature story ballet, recreated to extended version
For Tokyo City Ballet, New National Theatre, Tokyo, Japan
Premiere 30.1. 2016

LES JEUX JALOUX – miniature story ballet
For State Ballet in Hannover, Hannover, Germany
Premiere 20.2. 2016

THE VIENNA PHILHARMONIC NEW YEAR'S CONCERT 2016
conducted by Maestro Mariss Jansons
For Principal dancers from Staatsballet Wien – Artistic director Manuel Legris
ORF Vienna TV Channel – worldwide broadcast and DVD
TV Premiere 1.1. 2016

DUO HAND TO VIOLIN – a choreography for acrobats
For Duo Hand to Violin at Krystallpalast Leipzig, Germany
Premiere 4.11. 2015

PROVEN LANDS – contemporary duet
For Raphaël Coumes-Marquet and Jan Casier, National Theatre in Taipei
Premiere 18.4. 2015

THE PIANO– one act story ballet inspired by the film by Jane Campion (short version)
For Dortmund Ballet, Germany
Premiere 14.2. 2015

CLAIR DE LUNE – solo
For Hervé Moreau (Opéra national de Paris), Bunkamura Theater, Tokyo, Japan
Premiere 30.07. 2014

THE SOLDIER'S TALE – full length story ballet
after the theatrical work written by Igor Stravinsky and Swiss writer C. F. Ramuz
For Musiktheater im Revier Gelsenkirchen Ballet Company, Germany
Premiere 23.6. 2013
 
L’HEURE BLEUE – miniature story ballet, short version
For North Carolina Dance Theatre in Charlotte, USA
Premiere 25. of 4. 2013

BURNING BRIDGES– contemporary piece
For dance company Gauthier Dance
Premiere 11.1. 2013

PRELUDE & FUGUE – duet
For Dorotheé Gilbert and Hervé Moreau (Opéra national de Paris)
Bunkamura Theater, Tokyo, Japan,
Premiere 5.1. 2013

GENTLE MEMORIES – neoclassical miniature story ballet – extended version
For Ekaterina Kondaurova and Principals of the Mariinsky Ballet Theater, Petersburg, Russia
Premiere 27.9. 2012
San Francisco Ballet at the War Memorial Opera House, San Francisco, USA
Premiere 21.1. 2016

FAUN– story ballet, own concept
Portraying the problem of a young boy abused by the catholic church priest
For Semperoper Ballet, Dresden, Germany
Filmed by Czech National TV Channel Art
Premiere 23.6. 2012

GENTLE MEMORIES– neoclassical miniature story ballet – short version
At David Koch Theatre, Lincoln Center, USA
Premiere 27.4. 2012

THE PICTURE OF DORIAN GRAY – one act story ballet after Oscar Wilde’s novel
At the renaissance castle Velké Losiny, Czech Republic
Premiere 16.7. 2011

DIE INNERE STIMME / THE INNER VOICE– full evening abstract piece
For Semperoper Ballet, Albertinum Museum, Dresden, Germany
Premiere: 30.10. 2010

LETTER TO FELICE – solo inspired by Franz Kafka’s correspondence with Felice
For Bunkamura Orchard Hall, Tokyo, Japan
Premiere 28.7. 2010

IL MANOL – contemporary solo
Premiere July 2010, Istanbul

OUTRENOIR – contemporary duet
For The National Ballet of China
Premiere 24.4. 2010, in Beijing, China

UNINTENDED CONSEQUENCES – contemporary duet
At the National Theatre, Prague, Czech Republic
Premiere 15.5. 2009

DOUBLE VIOLIN CONCERTO – neoclassical duet
At the National Theatre, Prague, Czech Republic
Premiere 15.5. 2009

TOCCATA – neoclassical piece
For New York City Ballet, David Koch Theatre, Lincoln Centre, New York, USA
Premiere 13.5. 2009

TE DEUM – duet
At the National Theatre, Prague, Czech Republic
Premiere 7.1. 2009

CANTATA IN C – neoclassical piece
For New York Choreographic Institute, New York City, USA
Premiere 17.10. 2008

RENCONTRE – contemporary duet
At the Megaron The Athens Concert Hall, Greece
Premiere 12.4. 2008

MAIFEST DER BRUNNEN – one act story ballet inspired by the film “Otvírání Studánek”, film by Alfréd Radok and Miloš Forman
For the International Bohuslav Martinů Music Festival, at the Elisabethenkirche, Basel, Switzerland
Premiere 4.11. 2007

7TH SYMPHONY – neoclassical piece
For New York Choreographic Institute, New York City, USA
Premiere: 12.10. 2007

LE SOUFFLE DE L’ESPRIT– contemporary piece
For Zurich Ballet, Switzerland
Premiere 1.9. 2007
For State Vienna Ballet under the artistic direction of Manuel Legris
Premiere 9.1. 2011
For North Carolina Dance Theater, Charlotte, USA
Premiere 10.3. 2011  

LAMENTATE – contemporary ballet
For Palucca Dance High School, Dresden, Germany
Premiere 17.6. 2007

SHATTERING DEPTH – contemporary duet
For the YUH 07 performance, New National Theatre, Tokyo
Premiere 11.3. 2007

CANON IN D MAJOR – men contemporary trio
For the YUH 07 performance, New National Theatre, Tokyo
Premiere 13.3. 2007
And set for Teatro alla Scala in Milan (2021), Royal Ballet School in London, for National Ballet of China, Roberto Bolle and Friends and others

YUH 07– full evening show
New National Theatre, Tokyo and Spica Theatre, Sapporo, Japan
Premiere of Program A, 11.3. 2007, Sapporo
Premiere of Program B, 13. & 14.3. 2017, Tokyo

AI NO YUKUE – contemporary dance piece
For the YUH 05 performance, Spica Theatre, Sapporo, Japan
Premiere 28.08. 2005

YUH 05– full evening show
For Hamburg Ballet dancers, Spica Theatre, Sapporo, Japan
Premiere 28 & 29.8. 2005

SIMPLE PLEASURE – contemporary solo
Premiere 9.6. 2005

UNERREICHBARE ORTE– one act contemporary piece
For Hamburg Ballet, State Opera Hamburg, Germany
Premiere 19.6. 2005

INTIMATE DISTANCE – contemporary piece
For Copenhagen International Ballet Alexander Kølpin, Denmark
Premiere 4.8. 2004

PRISONERS OF FEELINGS – contemporary duet
For Copenhagen International Ballet Alexander Kølpin, Denmark
Premiere 1.8. 2003

TRIP – contemporary piece
For Hamburg Ballet dancers, State Opera Hamburg, Germany
Premiere 1.7. 2003

BEYOND WORDS – contemporary piece
For Copenhagen International Ballet Alexander Kølpin, Denmark
Premiere 3.8. 2002

MADE ON EARTH – contemporary solo
For Arsen Mehrabyan at the at the 20th International Ballet Competition Varna, Bulgaria
Premiere Summer 2002

ABSINTH – miniature story ballet
For Laterna Magika, Prague Czech Republic
Premiere 27.2. 2002

GRAFFITI – contemporary piece
For Laterna Magika, Prague Czech Republic
Premiere 27.2. 2002

BOLERO II – contemporary piece
For Hamburg Ballet dancers, at the Iwamizawa Park outdoor concert hall
For Iwamizawa Arts & Music Festival, Sapporo, Japan
Premiere 1.9. 2001

FRAGILE VESSELS – neoclassical trio
(2nd movement of Sergei Rachmaninoff’s 2nd piano concerto)
For Hamburg Ballet, State Opera Hamburg, Germany
Premiere 12.7. 2001

A DIFFERENT DRUM – contemporary piece
For Hamburg Ballet School, State Opera Hamburg, Germany
Premiere 3.5. 2000

THE FEELING BEGINS ... SAMSARA – contemporary piece
For Hamburg Ballet, State Opera Hamburg, Germany
Premiere 6.7. 1999

LA FOULE – solo, inspire by Edith Piaf’s song
For Hamburg Ballet, Opera Stabile – Staate Opera Hamburg, Germany
Premiere 22.1. 1999